Richieho boj s alkoholem: inspirace pro nové album The Circle (14.10.2010)

Jon Bon Jovi se podíval přes televizní studio na muzikanta, kterého nazývá svou „pravou rukou“, a bylo mu jasné, že nadešel čas pro nepříjemný rozhovor a těžká rozhodnutí. Jeho kapela, Bon Jovi, nahrávala svůj díl pořadu Unplugged a Jon právě pozoroval svého nejlepšího přítele Richieho Samboru, jak třikrát za sebou zpackal úvodní melodii jejich hitu z roku 1986 – Wanted Dead Or Alive. Jak tak publikum ve studiu nervózně poposedávalo na svých místech, Jon věděl, že kamaráda, který je na prášcích a alkoholu, musí zastavit v ničení sebe sama.

Jon, 47, řekl: Viděl jsem chlapa, co se trápí a sám ničí. Lámalo mi to srdce. Richie mohl být mrtvý, plakal jsem pro něj. Byl jsem s rozumem v koncích. Co dělat? Díkybohu, že se Unplugged předtáčelo a nebylo vysílané živě. Měli jsme tam ještě jednoho kytaristu jako zálohu, kdyby to úplně Richie p****l , tak aby ta show mohla pokračovat. A pak s námi nebyl na koncertě v Portoriku ... hráli jsme bez něj. Všichni čtyři – já, klávesista David Bryan, bubeník Tico Torres a Richie – jsme si spolu sedli v jedné místnosti. Žádný řev, žádné křičení, jen jsem mu řekl: „Zlomils mi srdce“. To mu stačilo, aby plně pochopil, co jsme měli na mysli. Slova jsem volil opatrně, nebyl důvod na něco poukazovat. Tato příhoda mu pomohla si uvědomit, že by se měl sebrat.

V roce 2007 Richieho život vybočil z normálních kolejí. Byl rozveden se svou manželkou, herečkou Heather Locklear, po dvanáctiletém manželství. Pár dní na to zemřel jeho otec Adam na rakovinu. Richie se stal závislým na práškách proti bolesti a alkoholu. Navíc dostal tříletou podmínku za řízení pod vlivem alkoholu. Richie na to řekl: „Rozumím. Ruce se mi třesou. Už to nezvládám“, poodhalil Jon. On je jedináček a o to víc ho zasáhlo to, co se stalo jeho otci. Doma měl mnoho starostí, protože si procházel rozvodem, ve kterém šlo o jeho dceru. Ale kdyby Richie odmítl pomoc, kterou jsme mu nabízeli, neohrozilo by to jeho místo v kapele. Nakonec je to přeci jen hudba. Nemůžeš hrát, ztrapnil by ses sám. Ač na tom byl hodně špatně, toto si uvědomoval. Nemusel se kvůli tomu tolik trápit. Mohl si to vyřešit. Nepotřeboval jsem ho k psaní skladeb. Proto je naše album z roku 2007, Lost Highway, víc mé, než jeho. Mohl jsem vlastně pokračovat v nahrávání bez něho, on by se jen objevil při focení.

Ale když máte takhle blízký vztah, tak ta slova vás zasáhnou hluboko. Nebylo potřeba říkat něco navíc, on to pochopil. Richie mi děkuje každý den, pořád dokola, říká Jon, nestydí se říkat lidem, že je má rád a je jim vděčný za jejich přátelství. On je velice emotivní lidská bytost, ne někdo, kdo by se schovával za nějakými správnými způsoby ... on je velice otevřený. Počkejte si, až ho uvidíte teď. Shodil 20 liber (cca 9 kg), jde do toho naplno a na této desce hraje přímo fantasticky. Ví, že toto album je o něm.

Bon Jovi vydají toto album, The Circle, 2. listopadu (UK). Jon, boss společnosti vydělávající miliony dolarů, který řídí zájmy kapely, říká, že to je pokus, jak udělat za Richieho problémy tlustou čáru. A také jak rozjet další etapu jejich šestadvacetileté kariéry. Na obalu desky vidíme Jona, Richieho, Davida a Tica v kruhu – vyjadřujícím to neotřesitelné pouto mezi nimi. Vydání alba The Circle není žádný uvědomělý pokus o znovuobjevení kapely. Minulý říjen jsme se rozhodli dát dohromady výběr hitů, a tak jsem začal psát nové skladby. Ale z hlediska podstaty a hlubšího tématu to nebylo nic závratného. Bylo tam pár písniček o holkách, skladba o léčebně a Richiem, jak se z toho dostává. Ale svět se ještě nezměnil a ty písně mě nijak nenadchly.

Jenže pak se svět zhroutil až na samé dno. Potom se začal zvedat a uvědomovat si své chyby. Viděl hvězdy stále kroužit a řekl si: „Musíme se posunout zase vpřed“. Další měsíc byl americkým prezidentem zvolen Barrack Obama. Já, jakožto autor, jsem se rozjel jak parní válec. Koncept Greatest Hits jsme pustili k vodě a řekli si: „Jedem“. Název desky navrhl někdo z přátel. Jon vysvětluje: The Circle může znamenat pro každého něco jiného. Pro mě je kruh nekonečný. Ale také to může znamenat, že je těžké se dostat dovnitř ale ještě těžší z něj. A samozřejmě Bon Jovi se vrací na začátek ... zpět k točení opravdových rockových desek.

The Circle bude doprovázeno dokumentem When We Were Beautiful, který měl premiéru v dubnu na Tribecca Film Festival Roberta De Nira v New Yorku. Poskytne nám vzácný pohled do napínavého života Bon Jovi. Byl jsem požádán jedním vydavatelem, abych napsal memoáry. Ale mně se nelíbilo, jakým směrem se to ubírá, tak jsem se této myšlenky vzdal. Viděl jsem dokument Petera Bogdanoviche o Tomu Pettym a napadlo mě, že bude lepší udělat něco s filmem. Financovali jsme to ze svého. Chtěl jsem, aby to bylo takové, jaké to je, bez příkras. Dokument má své jméno podle zásadní skladby na albu.

Jon, Demokrat, který v kampani podporoval Obamu, říká: Má to co do činění se splasknutím americké bubliny, změnou světa, jak jsme ho znali, končících osm let Bushovy vlády, kdy jsme se zasekli v žití. Burza se zhroutila. V Americe byl skandál s půjčkami a míra nezaměstnanosti přesáhla 10%. Bylo tak jasné, že svět, ve kterém jsme žili, byl jen o tom, že „větší je lepší ... víc, víc, víc a já, já, já“. Toto vše se změnilo s příchodem nového prezidenta.

Nejtrvalejší vztah v Jonově životě je jeho dvacetileté manželství se svou láskou ze střední školy – Dorotheou Rose, bývalou učitelkou karate s černým páskem. Svatbu měli v Las Vegas v roce 1989 a spolu mají čtyři děti, Stephanie, 16, Jesse, 14, Jacoba, 7 a Romea, 5. V dojemné scéně v dokumentu Jon říká: Strávil jsem moc nocí v sedě na posteli v hotelu s práškem na spaní a lahví vína ... a postrádající své děti. To je ta cena. Ale když je doma, je Jon nejšťastnější manžel a otec. Jak Bruce Springsteen tak i Bono jsou ženatí tak dlouho jako já, ale já bych mohl být příkladem pro rodinný život a beru tuhle roli, protože jsem v ní šťastný. Není to snadné, je to pěkná dřina. Nemůžu být doma každý den, ale Dorothea to toleruje. Mé děti chápou, čím se živím a berou to tak. Minulou noc docela vzalo Jacoba, že musím odjet do Anglie na dva dny. Vůbec z toho nebyl nadšený. Byl jsem doma minulý rok, ale teď už musím zase do práce. Tak to prostě je.

Nové album Bon Jovi – The Circle a dokument When We Were Beautiful vychází v Británii 2.11., 4.11. v Japonsku, v Evropě pak 6.11. a konečně 10.11. v Severní Americe.

V rozhovoru pro japonský magazín BURRN! Jon poodhalil, o čem jsou některé skladby z nadcházejícího alba:

Superman Tonight – tohle je asi skladba, která je nejvíce o vztahu kluk-holka. Je to holce, kterou jsem pozoroval z odstupu a bez nějaké možnosti něco udělat. Ona je svým způsobem jako pinball – odrážela spoustu kluků. Je velmi krásná a chytrá ale myslí si, že by byla šťastnější, kdyby si více věřila. Tahle píseň je něco jako deníček pozorovatele a já jsem právě ta moucha na zdi, co kouká.

Broken Promiseland - Zde zpívám o stavu, kdy se člověku hroutí osobní svět. Znám jednoho chlápka, co má ohromnou smůlu. Vše co může se pokazí, akcie, obchody, pořízení a prodání domu, škola pro dítě... táhne mu na padesát. Pracuje, ale nevydělává a navíc ho to nebaví. Snaží se najít zase svou cestu, znovu objevit sebe, ale není to snadné. Je těžké se vzdát všeho, co máte, a začít znovu od nuly nový život. Lidé jako on jsou hlavními postavami tohoto příběhu, ale to je ta realita, kterou vidím. On opustil New York a začal nový život, který byl klidný a v neznámé zemi. Ale on žil v éře snů a nadějí předtím, když mu bylo dvacet, třicet, tak ho to nutí přemýšlet, proč je teď tady. Lidé se dělí na „úspěšné“ a „neúspěšné“ když jim je čtyřicet. A uvědomují si tu tvrdou realitu, že život, co už mají za sebou je delší než ten, který mají před sebou. „Čeho jsem vlastně dosáhl?“ Znám mnoho lidí, kteří takto přemýšlí. Není příliš pozdě, ale je to jakýsi test, jestli ustojíme to, jací jsme, když se na sebe podíváme do zrcadla.

Happy Now? – Napsal jsem text pro tuto píseň den po prezidentských volbách. Budeme konečně šťastní? Můžeme si dát pauzu? „Co bys řekl, kdybych mluvil o svých snech? Možná mi odpovíš, ať spím dál. Podívej se do mých unavených očí, konečně mám zpět svůj život. Možná můžu něco změnit, naděje mi koluje v žilách a už nechci tu bolest.“ Takhle nějak je text. „Bolest“ znamená těch osm let doteď. „Budeme konečně šťastní?“ – napsal tenhle text po tom, co se zrodil nový Prezident. Je to právě rok. Abych řekl pravdu, byl jsem znepokojený, jestli jsme opravdu potřebovali najít odpověď „ano“ nebo „ne“. Ale to není vhodné teď. Teď je čas, aby se posoudilo, zda-li ty sliby byly opravdové.

Fast Cars – Tohle je také o mně. Strávil jsem s Richiem na jaře dovolenou. Desmond Child tam byl také. Byli jsme na pláži na ostrově Saint Barts, povídali o podobných věcech jako teď. „Co je legenda? Je to nechat být nebo dělat?“ Příběh je o řidičích, kteří pořád následují koncová světla jiných aut a na druhé straně tu jsou lidé, kteří si jedou svým tempem a svou cestou. Myslím tím, ať si jdeme každý svou cestou a napořád. Na tomto albu najdete mnoho podobných motivů, protože já nesnáším někoho následovat. Já jsem nakonec dosáhl takové pozice, že to můžu říkat, ale mnoho lidí vězí ve stejných pastech a bojí se změny.

Thorn In My Side – tahle skladba, kterou jsme s Richiem napsali na začátku. Napsal jsem jí vlastně skoro celou předtím, než jsme se sešli. Každé ráno, když vstávám, tak chci něco, co za to stojí. Mám za sebou takhle dlouhou kariéru, ale pořád nejsem spokojen. Chci být lepší a více pracovat. Chci si stěžovat lidem, co si také stěžují. Prostě si žiju svůj život tak, jak chci, každý den. Jo někdy musím akceptovat realitu, jako třeba vrásky nad očima :-)! Ten trn ("Thorn") je svým způsobem motivace.

převzato ze sundaymail.co.uk & časopis Burrn!, přeložil Jan Klapuš