recenze
Recenze Have A Nice Day (14.9.2005)
A je to tu. Dlouho očekávané album Bon Jovi - Have A Nice Day právě přichází. Nepočítaje výběrové album s předělanými hity This Left Feels Right z roku 2003, tu máme po třech letech nové studiové album. Předčí album Have A Nice Day předešlá alba Crush a Bounce, která odstartovala novější éru této rockové skupiny z New Jersey? To se dozvíte v této recenzi, v které vás tímto vítám.
Na albu Have A Nice Day se začalo pracovat minulé léto a práce vrcholily na sklonku listopadu loňského roku při vydání box-setu k 20. výročí skupiny Bon Jovi. Původně toto album mělo vyjít v březnu letošního roku, ale skupina se rozhodla na albu ještě zapracovat a odložila vydání na 19. září 2005. V tomto čase navíc nezaháleli a u některých písní notně pozměnili text. A také další řadu písní v tomto čase napsali a tyto písně si vydobyly své neoddiskutovatelné místo na albu. V průběhu příprav nového alba prosakovaly informace o hutně rockovém albu, o písních plných kytar, žádné balady na albu,… nebyli by to samozřejmě Bon Jovi, aby balady úplně vynechali, takže ani na příznivce pomalejších písní nezapomněli a pár se jich na album vešlo.
Album otvírá pilotní singl HAVE A NICE DAY, s kterým jsme se už mohli setkat na vícero akcích (loňské AMA, Live8,…) včetně zasáhnutí éteru pomocí radií a TV stanic. Jedná se o celkem povedenou píseň, která se veze na vlně It´s My Life a Everyday, takže celkem logická volba pro první singl. Komu se líbily jmenované písně, jistě si píseň k němu cestičku najde. Píseň má chytlavý refrén a dokáže chytit širší publikum a zcela jistě to bude dobrá píseň na koncerty. Jen v člověku hlodá červíček, že už to tady několikrát bylo.
Jen co dozní tóny první písně, tak se na posluchače vrhá druhá I WANNA BE LOVED. Píseň mi v první okamžik dost připomínala kytarově Undivided a Hook Me Up z desky Bounce. Kvalitní rocková píseň s oblíbenou sázkou na talk-box Richieho Sambory. Postrádám tam jen nějaké větší kytarové sólo, které by se do písně docela hodilo. Dočkáme se ho v další písni? Ale jinak výborná píseň.
Tou další je píseň WELCOME TO WHEREVER YOU ARE. Ačkoliv bylo v minulosti anoncováno album bez balad, tak tu máme první. Rozhodně to nebyla špatná změna plánu, protože se jedná o velmi povedený song. V písni jsou velmi dobré sbory, které píseň příjemně obohacují.
Čtvrtou písní je WHO SAYS YOU CAN´T GO HOME?, která se nese v duchu Misunderstood a je daleko lepší, trošku se stylem přibližuje Saturday Night z výběrovky Crossroad. Z písně je cítit taková veselá dobrá nálada po celou dobu. Zejména na konci opakující se "it´s alright". Je to typická rádiovka, takže možná se dočkáme i singlu této středně rychlé písně.
LAST MAN STANDING přichází poté. Že je nám název písně povědomý? Ano, jedná se o předělanou píseň, s kterou jsme se mohli setkat na box-setu. Jednoznačně musím říct, že nový rockový kabátek písni náramně sluší. Má naprosto impozantní kytarový riff, který obohatil píseň oproti předešlé verzi z box-setu. Skvělý text, skvělá píseň.
Půl-tucet nám uzavírá BELLS OF FREEDOM. Hned v počátku musím říct, že je to nejlepší píseň na album, excelentní text a hudebně nádherně vystavěná píseň. Hymnická píseň s dobrým refrénem, to je Bells Of Freedom. Na písni je velmi dobrá podkreslující kytara a instrumentální pasáž na sklonku písně.
Sedmá WILDFLOWERS nám přináší další pomalejší song, písni chybí výraznější druhý hlas Richieho Sambory, který to alespoň zachraňuje kytarovým sólem, ale je příliš krátké. Zkrátka píseň má v sobě potenciál, ale myslím že nebyl moc využit, ani smyčce tomu moc nepomohly. Zkrátka tohle jsme slyšeli už na mnoho způsobů.
Naproti tomu ONE LAST CIGARETTE mi přijde daleko lepší, hudebně hodně povedené, hodně dobré Richieho sólo i když mohlo být delší. Zajímavé sbory, úplně k nadchnutí chorálový haluz v závěru písně :-)
Devátým songem je I AM. Rychlejší kytarová píseň s výrazným refrénem "I am", Jon podává dobrý pěvecký výkon, který přechází chvílemi až do křiku. Docela zpestřující zážitek. Píseň má určitě potenciál na live verzi na koncertech, mohlo by to být velmi dobré.
Kulatou, tedy desátou písní je COMPLICATED, která znovu obsahuje talk-box Richieho Sambory. Je vidět co na fans zabírá, takže proč ne. Píseň má velice slibný rockový kytarový zvuk.
Jedenáctou písní je vedle Bells Of Freedom jedna z nejlepších na celém albu - NOVOCAINE. Píseň na mě již od počátku navozuje příjemný pocit. Píseň obsahuje výborné kytarové sólo a Jonův hlas je velmi zajímavý, celkově se píseň nese na vlně dnes moderních rockových písní. Hodně se mi líbí závěrečné vybrnkávání na kytaru. Výtečná píseň.
STORY OF MY LIFE je dvanáctou písní na albu. Jedná se o velmi hezkou píseň, kterou otvírá David Bryan na piánu, které vzápětí přehluší "řev" kytar. Chytlavá melodie, příjemné sbory v pozadí. Dobré kytary. Kvalitní track na albu.
Poslední třináctou písní je mezinárodní bonus DIRTY LITTLE SECRET. Jedná se o rychlejší song s výraznějšími kytarami, hodně dobré. Píseň na to že je bonusová není vůbec špatná a je příjemnou tečkou za novou deskou Have A Nice Day. Člověk si říká, že bonus měla být jiná píseň, tohle je tutová řadová píseň, která by se na albu neztratila.
A co nastolená otázka z počátku recenze? Pokořilo album Have A Nice Day alba Crush a Bounce? Tak to bohužel zůstane na každém z vás. Osobně se mi album líbí víc než zmíněné desky. Co se mi nelíbí je že není na albu moc instrumentálních kytarový sól, které mi tak nějak v poslední době chybí a celková stopáž alba nic moc, chci delší desky. Samozřejmě nemůžeme čekat sóla ala Dry County, ale je to škoda :-) Závěrem snad jen že album působí velice kompaktním dojmem, solidní práce. Jestli splnilo, co se od něj čekalo, to ukáže čas, včetně zabrání na fanoušky na novém HAVE A NICE DAY TOUR 2005/2006. Rozhodně slib byl naplněn, je to hodně kytarové album a je tam hodně sborového hlasu a tak to má být. Ale možná někdo čekal od alba víc, kdybych dával k recenzím hodnocení, tak by deska každopádně s přehledem získala 8/10. Pro mě osobně 3 nejlepší písně alba: Bells Of Freedom, Novocaine, Last Man Standing. Nejlepší album Bon Jovi po roce 2000.
David Vostrý