Zajímavosti o albu:

• Album vyšlo celosvětově 4. 11. 2016 a jeho reedice potom 23. 2. 2018 se dvěma novými skladbami When We Were Us a Walls k oslavě uvedení do Rock & Rollové Síně Slávy.

• Pilotním singlem byla titulní skladba This House Is Not For Sale, kterou následovala Knockout. Labour Of Love a Born Again Tomorrow byly vydány jako promo singly a rádiovým singlem, který zaznamenal írný úspěch byla píseň Roller Coaster. Po vydání reedice jako singly vyšly obě dvě nové skladby. Nejdříve When We Were Us a po ní Walls. Ke všem skladbám základní edice a i dvěma z reedice byly natočeny videoklipy, které exkluzivně streamovala společnost Tidal.

• Album Bounce se takto umístilo po světě: no. 1 v USA a i americkém žebříčku rockových alb, Austrálii a Rakousku. V Americe se na prvním místě objevila jeho reedice. Druhého místa dosáhlo ve Španělsku a Švýcarsku, třetího pak v Kanadě a Německu, čtvrtého  v Portugalsku a pátehé ve Velké Británii a Skotsku.

• Album získalo tato ocenění: zlaté v Austrálii a Rakousku, stříbrné ve Velké Británii.

• V průběhu nahrávání prvního alba po odchodu Richieho Sambory z kapely Jon Bon Jovi řešil několik problémů, které mu život v té době nadělil. Jedním z nich bylo rozvázání smlouvy s nahrávací společností, byť se později ukázalo jako přechodné. To mělo za následek, že již v roce 2015 vyšla kolekce zvaná Burning Bridges, na které se kromě dříve napsaných a nepoužitých věcí objevilo i několik skladeb, na kterých kapela právě pracovala, ale konceptuálně jim nezapadaly do nového alba. Potvrzené jsou A Teardrop To The Sea, We Don't Run a Burning Bridges, přičemž úspěch skladby We Don't Run mezi fanoušky přiměl Jona ji zařadit i na chystané album jako bonus. Dle spoluautorů z tohoto obodbí a i stylu jemu odpovídajícímu jsou sem zařazovány i další uvedené skladby.

• Pro nahrávání tohoto alba se skupina přesunula do New York City a to do Avatar Studios, které se kdysi jmenovaly The Powerstation, kde kapela v tehdejší sestavě nahrála své první album.

• Kromě zbývajících původní tří členů kapely se na nahrávání podílel samozřejmě i baskytarista Hugh McDonald, který se po více jak dvaceti letech oficiálního hraní s kapelou stal jejím právoplatným členem. Tím se stal i kytarista Phil X, ale jemu byla určena role prvního kytaristy naživo, nikoliv pro nahrávaní alb. Pro toto album nahrál pouze tři kytarová sóla. Funkce hlavního kytaristy na albu se ujal producent John Shanks, který nahrával hodně kytar i na předchozím albu, kdy byl ještě stále členem Richie Sambora. John Shanks se posléze stal doprovodným kytaristou koncertní kapely, kde zaujal pozici po Bobbym Bandierovi, resp. Mattovi O'Ree. Součástí živé kapely se stal i dlouholetý známý Jona Everett Bradley, který hraje na perkuse a také zpívá hlavní doprovodné vokály, v čemž nahradil Bobbyho Bandieru.

• Jon bral toto album jako možnost ukázat světu, že odchod Richieho z kapely neznamená její konec. Vyzdvihoval přístup původních členů Davida Bryana a Tica Torrese, kteří se snažili Richieho v nahrávacím procesu zastoupit. Jon rád zmiňoval, že z kapely cítil nadšený a touhu dokázat, že na to pořád mají a tento zápal prý byl znát i ve studiu.

• Jako speciální promo k albu kapela odehrála čtyři koncerty, nazývané "listening party". Count Basie Theater, Red Bank, New Jersey 1. 10., The Palladium, Londýn 10. 10., Queen Elizabeth Theatre, Toronto 17. 10. a Barrymore Theater, NYC 20. 10. 2016. Na každém z nich zaznělo celé album This House Is Not For Sale ve své standardní edici obohacené o první tři mezinárodní bonusy. Jon mezi skladbami představoval, o čem která skladba je a co znamená. Koncert z londýnského Palladia byl následně vydán pod názvem This House Is Not For Sale - Live From The London Palladium. Jonovy příběhy se na vydání živého alba nedostaly, stejně jako přídavek v podobě Bad Medicine a Wanted Dead Or Alive. Zajímavé je, že kapela nehrála kromě techto dvou žádný ze svých megahitů. Koncerty byly výhradně zaměřeny na nové album. Jon se dokonce v jedné fázi koncertu omlouval, že diváci budou muset přečkat poslech patnácti skladeb, které vůbec neznají.

• 13. 12. 2017 Bon Jovi vyhráli fanouškovské hlasování a byli potvrzeni jako noví členové Rock & Rollové Síně Slávy. Kapela tuto skutečnost oslavila novou písní When We Were Us odkazující na partu kamarádů, jakou byli, když začínali a chtěli světu dokázat, že jsou nejlepší, hudebním kritikům navzdory. Ceremonie proběhla 14. 4. 2018 v Public Auditoriu v Clevelandu a Bon Jovi uváděl dlouholetý přítel a známý rozhlasový moderátor Howard Stern. Do Síně SLávy byla uvedena šestice muzikantů, která je podepsaná pod největšími úspěchy. Jon Bon Jovi, David Bryan, Tico Torres, Alec John Such, Richie Sambora a Hugh McDonald. Posledně jemnovaný byl přidán na žádost Jona, prootže i když nebyl dlouho oficiálním členem kapely, tak kromě prvních dvou hrál na všech albech a od konce roku 1994 s kapelou koncertoval. Silným okamžikem pro všechny fanoušky bylo vidět pohromadě původní pětici. Především původní baskytarista Alec John Such nebyl přes patnáct let spatřen na veřejnosti. Velká očekávání byla, jak dopadne setkání Richieho Sambory s kapelou a především Jonem po jeho odchodu uprostřed turné v roce 2013. Milým překvapením bylo, že spolu interagovali jako byli fanoušci z koncertů zvyklí. A při nové písni When We Were Us, kterou Richie ani s kapelou již nenahrával, spolu s Jonem sdíleli jeho mikrofon jako za starých časů. Na finální Livin' On A Prayer se přidal i Alec a doplnil tak obří hudební těleso na podiu, jelikož Everett Bradley, John Shans a Phil X ze současné koncertní sestavy hráli také. Záznam byl vysílán na HBO až 5. 5. 2018.

• V jedné věci se Jon z Richieho odchodu poučil. A to v pojetí turné. Kapela přestala jezdit na obří turné, kdy odehrají skoro sto koncertů ročně. Místo toho bylo turné rozprostřeno mezi roky 2017 až 2019. V době, kdy alba nejsou to, co by interpretovi vydělávalo, tak ani nevadilo, že v Evropě bylo dané album propagováno necelé tři roky po vydání a navíc v době, kdy byla již nahrána většina skladeb pro album následující.

• This House Is Not For Sale Tour začíná 10. 2. 2017 v USA, kde kapela koncertovala do dubna.  V září došlo poprvé na Jižní Ameriku a to bylo pro rok 2017 vše. Pouze 34 koncertů. Novinkou bylo, že si fanoušci mohli na internetu objednat záznam daného každého koncertu. Bohužel službu provázely technické problémy a koncerty byly nahrávány s velkým zpožděním, což jen podporovalo obavu, jak moc musí být Jonův zpěv upravován. Bohužel nebylo tajemstvím, že Jona trápily problémy s hlasem. Patrné byly již koncem roku 2013 a naplno se projevily na krátkém turne v roce 2015 a při propgaci tohoto alba.

• V roce 2018 pokračuje turné od března opět v Severní Americe se zastávku v Clevelandu na ceremonii Rock & Rollové Síně Slávy. Tato část končí v květnu. Kapela se ke koncertování vrací v listopadu, kdy je na programu Japonsko a Austrálie. Až v květnu 2019, tzn. po dlouhých šesti letech, začíná turné v Evropě. Česká republika je tentokrát vynechána, jinak ale kapela navštíví po třiceti letech Rusko a po čtyřech letech si zopakuje návštěvu Izraele. Pěti koncerty v září a říjnu v Jižní Americe končí tříletý cyklus turné, který nakonec čítal 94 koncertů. Ani tyto další části nezastihly Jona v takové vokální pohodě, v jaké byl na přelomu desetiletí. Koncerty v Evropě byly podstatně kratší, než bývalo dříve zvykem a navíc všechny prakticky stejné. Kouzlo sledování Bon Jovi na turné v Evropě, kvůli kterému si i skalní fanoušci ze zámoří plánovali dovolené, aby zažili dlouhé show plné ratit, se vytratilo.

• Mezi významné koncerty tohoto tour patří:

  • 22. 9. 2017 Festival Rock In Rio v Brazílii, kde bylo na Jonovi velmi vidět, že dělá vše pro to, aby kapela před televizními kamerami předvedla tu nejlepší show.

  • 23. 9. 2017 hned další den se do setlistu dostaly dvě těžší a raritní skladby. Na tomto podzimním turné Jon pravděpodobně předvedl své nejlepší výkony.

  • 31. 5. 2019 se po třiceti letech Bon Jovi vrátli do Moskvy a začali zde evropskou část turné.

  • 21. 6. 2019 se se čtrnáctiletým zpožděním představují na moderním obrovském stadionu v londýnském Wembley. Byli posledníkapelou, která zde v srpnu 2000 koncertovala na starém stadionu a měli být první, kdo budou hrát na nově postaveném. Bohužel stavba se zpozdila a stadion nebyl připraven v roce 2006 dle původního plánu. Po několik turné se pak Bon Jovi Wembley vyhýbali a koncertovali na různých jiných místech v Londýně. Pro tuto událost si Jon schoval náročnou a tím pádem raritní skladbu Always.

  • 5. 7. 2019 hráli Bon Jovi na jednom ze svých nejoblíbenějších míst - mnichovský Olympijský stadion. Náznak starých časů bylo možnost zaznamenat např. při zařazení skladby These Days netradičně uprostřed koncertu místo jiné balady. V přídavku I'll Be There For You je viděl, jak velkou roli hraje skvělé publikum a frontman, který tomu dává vše, i když má své hlasové limity.

  • 29. 9. 2019 - jedno turné, Rock In Rio podruhé.

• This House Is Not For Sale Tour bylo první turné, kdy David Bryan dostal poprvé prosto pravidelně zpívaz svou skladbu, byla to samozřejmě In These Arms, kterou s Jonem a Richiem napsal pro album Keep The Faith a kterou již při různých příležitostech zpíval nebo si s Jonem vokály rozdělovali, většinou v Evropě. Otázkou je, proč se tak stalo až na posledních několik koncertů v Jižní Americe a proč si Jon takto nechtěl odpočinout již dříve. Přecijen byl zvyklý takovou pauzu mít v dobách, kdy Richie zpíval svou píseň, což bylo od závěru léta 2001 pravidelm do jara 2011. SPcialitou těchto závěrečných koncertů byl verš Bad Medicine, který pro změnu zpíval Everett Bradley.

• ZDE je přehled všech částí a koncertů turné včetně známých setlistů.

• Předskokany na turné byli: různé lokální kapely, Birds Of Tokyo, Def Leppard, Manic Street Preachers, Goo Goo Dolls.

• Skladby z tohoto období:

  • Jak již bylo vysvětleno, v průběhu práce na tomto albu vyšlo album Burning Bridges, na kterém lze nalézt několik skladeb, které jsou prokazatelně z tohoto období (např. A Teardrop To The Sea nebo Burning Bridges) a pak několik, které sem velmi pravděpodobně spadají jako třeba Who Would You Die For.

  • Ukázka Hurricane Butterfly se náhodně ibjevila na internetu pouze z informací, že pochází z doby nahrávání tohoto alba (videa na YouTube uvádějí chybnou informaci o roku 2019).