diskografie
Bon Jovi (The Album)
datum vydání: 21. 1. 1984
Label: Mercury Records – Polygram
producenti: Tony Bongiovi; Lance Quinn
nahrávací studio: Powerstation, NYC
certifikace: 2x platinové, 2x zlaté
nejvyšší umístění: no. 18 (Nový Zéland)
prodejnost: 3 500 000
Runaway
Roulette
She Don't Know Me
Shot Through The Heart
Love Lies
Breakout
Burning For Love
Come Back
Get Ready
Bonusy:
10. Runaway (live)
- Special Edition 2010 & Deluxe Edition 2024 (Tokyo 28. 4. 1985)
11. Roulette (live)
- Special Edition 2010 & Deluxe Edition 2024 (Tokyo 28. 4. 1985)
12. Breakout (live)
- Special Edition 2010 & Deluxe Edition 2024 (Tokyo 28. 4. 1985)
13. Get Ready (live)
- Special Edition 2010 & Deluxe Edition 2024 (Tokyo 28. 4. 1985)
10. Runaway (cassete writing demo)
- Deluxe Edition 2024
11. Runaway (pre-production studio demo)
- Deluxe Edition 2024
12. Runaway (alternate version)
- Deluxe Edition 2024
13. Runaway (extended version)
- Deluxe Edition 2024
14. Come Back (reference vocal version)
- Deluxe Edition 2024
Special Edition (bonus CD):
japonská edice, 1998Runaway (live)
- Paris 20. 11. 1988
Roulette (live)
- BBC Friday Rock Show
Shot Through The Heart (live)
- Tokyo 28. 4. 1985
Burning For Love (live)
- Tokyo 28. 4. 1985
Get Ready (live)
- Tokyo 28. 4. 1985
Breakout (live)
- SuperRock '84, Japonsko 11. 8. 1984
Runaway (live)
- SuperRock '84, Japonsko 11. 8. 1984
Skladby z tohoto období:
speciální nebo uniklé (demo)nahrávky, známé tituly skladeAmerican Dream
Tonight
Promises
Better Think Twice
Stay
Head Over Heels
Broke My Heart
Summertime Blues (cover)
- píseň od Eddieho Cochrana
Take Another Little Piece Of My Heart (cover)
- píseň od Ermy Franklin, proslavená Janis Joplin
Zajímavosti o albu:
Pilotním singlem byla skladba Runaway, která byla následována She Don't Know Me. Skladba Burning For Love vyšla jako singl pouze speciálně v Japonsku, kde byl o Bon Jovi obrovský zájem. Shot Through The Heart byla vydána jako singl v Bolívii. V Holandsku vyšel singl s názvem Live, který obsahoval živé verze Breakout a Runaway z festivalu SuperRock '84 v Japonsku na první straně a studiovou nahrávkou Breakout na druhé. Zřejmě to byla reakce na úspěch kapely jako předskokana Kiss na koncertech.
V roce 2024, na čtyřicáté výročí vydání prvního alba si kapela připravila Deluxe edici obsahující několik verzí písně Runaway, díky nimž je možné sledovat její vývoj od dema s Jonovým vokálem a kytarou až po finální verzi nebo dokonce rozšířenou verzi s dlouhým outrem. Do vydání se ještě vešla demoverze písně Come Back a pak čtyři živé skladby, stejně jako na Special Edition jen v jiném pořadí.
Nejvyšší umístění zaznamenalo debutové album na Novém Zélandu, kde obsadilo 18. příčku. Dále se umístilo na 24. místě ve Španělsku, 38. v Japonsku, 39. místě v Austrálii, 43. v USA a 71. ve Velké Británii.
Album se stalo 2x platinové v USA, jednou ve Švýcarsku a zlaté v Kanadě a Hong Kongu. Ve Velké Británii dosáhlo na stříbrné ocenění.
Album společně s Lancem Quinnem produkoval Jonův vzdálený bratranec Tony Bongiovi, který Jonovi pomohl v začátcích, když mu dal práci ve svém studiu Powerstation. Jon tak měl možnost nejen sledovat přední světové muzikanty, ale i sám nahrát své písně. Ty, které Tony později na vlastní pěst vydal a ty, z nichž vzešla i Runaway.
Jon často vypráví příběh, jak se mu podařilo se prosadit. Odkazuje na dobu, kdy bylo možné DJe navštívit přímo ve studiu, což on sám po úvaze, že DJ je nejopuštěnější člověk v hudebním průmyslu, udělal. V historii kapely se dočtete, že to tak úplně přesně nebylo. Každopádně se jednalo o stanici WAPP 103.5FM a DJe Chipa Hobarta, kterému se skladba Runaway zalíbila a nejen, že ji začal hrát, prosadil i její zařazení na kompilační album stanice sestavené z místních talentovaných muzikantů. Na základě tohoto úspěchu dostal Jon smlouvu od labelu Mercury a začal skládat dohromady kapelu. Ve skladbě hrají členové tzv. The Allstar Review: Hugh McDonald (baskytara), Tim Pierce (kytara), Roy Bittan (klávesy) a Frankie LaRocka (bicí). Zajímavé je, že Runaway nebyla nikdo nahrána znovu Bon Jovi a na všech kompilacích se nachází tato původní nahrávka.
Raritní je i situace s druhým singlem. Je to totiž jediná píseň kapely v jejím repertoáru, na které se autorsky nepodílel nikdo z jejích členů. Jedná se o píseň She Don’t Know Me z pera Marca Avseca, který ji napsal původně pro disko kapelu LaFlavour. Polygram se rozhodl zařadit ji na album Bon Jovi, i z důvodu, že kapela LaFlavour upustila od disko stylu a přejmenovala se na Fair Warning.
Pracovní názvy pro toto album byly: Tough Talks a Talk On Corners.
První koncert kapela odehrála ve slavné Madison Square Garden ještě před vydáním alba 24. 9. 1983 jako předskokan ZZ Top. Ke koncertu se váže několik historek, např. že Jon špatně vyslovoval název ZZ Top, říkal [zet zet top] místo správného [zí zí top], nebo jak Richiemu vybouchl zesilovač a tak se muselo chvíli čekat, což fanoušci dávali dost nelibě najevo a vyvolávali ZZ Top.
Na turné vyrazila skupina jako předskokan Scorpions v USA v březnu 1984 a do Evropy je vzali jako první Kiss v září 1984. Turné končilo v listopadu 1984.
V srpnu se kapela zúčastnila série koncertů festivalu SuperRock ’84, kde si ji tamější publikum zamilovalo.
v roce 1998 bylo album znovu vydáno, v rámci série Remasters, která nabízí kvalitnější a čistší zvuk, bohužel bonus v podobě videoklipu zde není, pravděpodobně proto, že kapela sama nesnáší svá první videa.
album bylo součástí speciálního box setu, vydaného v Japonsku roku 1991, jehož součástí byla i ostatní tři alba z osmdesátých let a bonusové mini CD.
v roce 1985 vyšla videokazeta Breakout: The Videosingles obsahující obě videa k singlům debutového alba a všechna videa k desce 7800° Fahrenheit. Videokazeta dosáhla na platinový status v USA.
Skladby z tohoto období:
Existuje velké množství nevydaných písní, které předcházely tomuto albu, jedná se o více či méně sólový materiál Richieho Sambory se skupinou The Message a Jona Bon Joviho (v té době Johna Bongioviho) s kapelami The Wild Ones a Atlantic City Expressway, tyto písně se později obejvily na albu John Bongiovi – The Powerstation Years, vydaném Tonym Bongiovim mezi lety 1997 až 2001, bez souhlasu Jona Bon Joviho.
Head Over Heels se objevila John Bongiovi – The Powerstation Years, ale Bon Jovi nahráli demo i pro vydání na svém prvním albu. Nepotkal ji ale stejný osud jako např. She Don't Know Me, Shot Through The Heart, nebo Love Lies, které existovaly z dřívějška jako sólová dema a dostalo se jim Bon Jovi verze na albu. Paradoxně ale Runaway se nové verze nedočkala, zřejmě proto, že původní byla již posluchačům známá.
Osudy a původy jednotlivých písní je velmi těžké rozlišit v tomto období. Jisté je pouze to, že postupně vedly k úspěšné kariéře kapely Bon Jovi.